Jste u nás poprvé? Vítejte! Nejčastější informace pro nové návštěvníky naleznete v menu hned pod tímto textem.
Aktuální informace pro členy oddílu, jejich rodiče a odbornou veřejnost naleznete níže na stránce.

Historie

Třináctý červenec 1904 je považován za počátek atletiky v Hradci Králové, v tento den se konaly první zaznamenané atletické závody v našem městě. Atletický oddíl patří k nejstarším a také k největším sportovním oddílů ve městě. Za oddíl startovala celá řada olympioniků, účastníků MS a ME a držitelů národních rekordů a mistrů republiky.

První světová válka hodně utlumila rozvoj atletiky.Řady atletů prořídly, válka si vybrala svou daň. Až návštěva krajanů z Ameriky vedená prof. Pipalem pomohla vzkřísit atletiku ve městě.Toto oživení vyústilo v přijetí atletického odboru SK Hradec Králové ČsAAU na její valné hromadě v únoru 1920. Od té doby se atletika v Hradci rozvíjela rychlým tempem. V samotném Hradci byli atleti organizováni nejen v SK, ale i v Sokole, DTJ, Orlu, YMCE a v řadě dalších klubů.

V roce 1926 pořádal Hradec Králové mistrovství Československa v maratónu. V meziválečné době, v roce 1935 byl také dobudován atletický stadionu, tenkrát ještě se čtyřmi drahami a škvárovým povrchemZa II. světové války byla řada sportovních organizací zakázaná. Atleti se většinou soustředili do SK Hradec Králové, kde jich v té době bylo registrováno 70.V roce 1948 byl Hradec Králové hostitelem dalšího mistrovství. Nyní v kategorie junioři.

Největší hvězdou hradecké atletiky konce 40.let a v letech padesátých, byl všestranný atlet Míla Moravec. Dodnes drží oddílový rekord na 400m př. 53,3. Tento čas pochází z roku 1949.Ze stejného roku pochází i jeho výkon v desetiboji 7071 bodů, který je rovněž platným oddílovým rekordem.V 50. letech se začala výrazněji projevovat ženská atletika.V roce 1952 na našem stadionu proběhlo mistrovství Československa v pětiboji žen.Ve stejné době začíná v hradecké atletice působit jako činovník a trenér legenda hradecké atletiky Antonín Bezdíček, jehož jméno se pojí s hradeckou atletikou až do let 80.V roce 1953 byl také prakticky svépomocí rekonstruován stadion z roku 1935.

Nejpodstatnější změnou bylo rozšíření dráhy ze čtyřproudé na šestiproudou. Šedesátá léta v hradecké atletice měla další dvě hvězdy. Byl to kladivář Josef Matoušek. reprezentant a olympionik, jehož výkon 68,78m v roce 1963 byl československým rekordem a dodnes je i rekordem oddílovým.Druhou hvězdou byl vytrvalec Josef Tomáš. Tento bývalý reprezentant a olympionik drží dodnes oddílové rekordy v bězích na 800 m, 1500m, 5 km, 10 km, a 3 km př. Však se v té době také podařilo družstvu mužů postup do I. ligy. V té době byla v našem oddílu řada výborných atletů. z nichž se někteří objevili i v reprezentačním družstvu. (např. sprinter Jiří Kynos, pozdější mistr Evropy na 4x100m)Stále výrazněji se prosazovaly i ženy. Za všechny jmenujme alespoň pozdější světovou rekordmanku a mistryni Evropy Jaroslavu Jehličkovou.

V roce 1961 Hradec pořádal hned dvě mistrovství Československa. V červenci proběhly závody starších žáků a říjnu mužské a ženské víceboje.1963 byla postavena podle pokynů Jaroslava Sibery černá škvárová dráha. Tehdy jedna z nejlepších v Československu. Ve stejném roce se na stadionu konalo mistrovství republiky dospělých. Tolik národních rekordů jako tehdy nebylo na žádném jiném mistrovství překonáno. V 70. letech měla hradecká atletika rovněž řadu výborných závodníků. Do Hradce se vrátil Jaroslav Vidrna a z této doby je jeho oddílový rekord v hodu diskem. Své náčiní vrhl do vzdálenosti 56,58 m.Mezi ženami vynikly : Sprinterka Valerie Mlynarčíková ( jako dorostenka zaběhla v roce 1974 200 m za 25,0 vt.), překážkářka a dálkařka Galina Kudrnová (dodnes drží oddílový rekord ve skoku dalekém výkonem 611 cm), vrhačka Jitka Kostková ( jako dorostenka hodila v roce 1968 disk do vzdálenosti 42,60 m).V 70. letech vznikly také v Hradci Králové sportovní třídy se zaměřením na atletiku a Tréninkové středisko mládeže. Na Základní škole Štefcově je každoročně otevírána třída se zaměřením na lehkou atletiku.

V roce 1977 se v Hradci Králové konalo mistrovství Československa žáků a žákyň.V 80. letech do hradecké atletiky negativně zasáhlo zabrání stadionu, který začal sloužit jako sklad stavebního materiálu pro stavbu 50timetrového bazénu. V těch letech byla omezená možnost trénování a závodění v domácích podmínkách. Protahující se stavba krytého bazénu znamenala další atletické živoření. Družstva mužů i žen spadla do nejnižších soutěží, čest zachraňovaly kategorie žákovské. Jakmile se někdo nadějný v dorosteneckých kategoriích objevil, odcházel za lepšími podmínkami jinam nebo předčasně s atletikou skončil Jen někteří se později vrátili zpět.. Byli to např. skokan a vícebojař Vítězslav Perun, vrhač Milan Brzek. V ženských kategoriích to pak byly např. sprinterky Jana Volencová a Eliška Kaplanová. Až v letech 1992-1997 byl stadion postupně obnovován, alespoň tak, že se na něm mohly pořádat méně významné závody.