Jste u nás poprvé? Vítejte! Nejčastější informace pro nové návštěvníky naleznete v menu hned pod tímto textem.
Aktuální informace pro členy oddílu, jejich rodiče a odbornou veřejnost naleznete níže na stránce.

Historie Tělocvičné jednoty Sokol Hradec Králové

Česká obec sokolská je dobrovolný a nezávislý demokratický spolek, jehož cílem a posláním je zvyšování tělesné, duchovní a kulturní úrovně naší společnosti, výchova k čestnému chování, k demokracii, k osobní skromnosti, k lásce k rodné zemi a úctě k duchovnímu dědictví našeho národa.Obrazek

Obrazek

Sokol byl první tělocvičný spolek založený v roce 1862. Zakladateli Sokola byli čeští vlastenci, kteří usilovali o povznesení českého národa. Rozhodující podíl na vytvoření sokolských ideí měli Miroslav Tyrš a Jindřich Fugner.

 

 

 

 

Historie TJ Sokol Hradec Králové

7.ledna 2011 uplynulo přesně 145 let od okamžiku, kdy 58 odvážných mužů založilo v našem městě a jeho okolí první český tělocvičný a vlastenecký spolek "Tělocvičnou jednotu v Hradci Králové". Bylo to v době, kdy Hradec Králové byl stále uzavřen pouty "C a K" pevnosti, jak ji známe ze známého Žaloudkova modelu v našem Muzeu východních Čech. Zde měla početní většinu rakousko - uherská posádka. Přesto se to podařilo díky vlastenecky založenému purkmistrovi Karlu Collinovi a jeho českým obecním starším. Zde byl zvolen prvním starostou jednoty její pozdější mecenáš, továrník na hudební nástroje Václav F. Červený. Hned druhý den po ustavení Tělocvičné jednoty převzala rada města nad jednotou záštitu.

To vše se stalo v době kdy se občané města oslovovali "vašnosto" a onikali si. Jak velikým pokrokovým činem bylo, když se tento spolek rozhodl po vzoru Sokola Pražského rozšířit během následujících 3 měsíců svůj původní název o jméno "Sokol" a současně zavést mezi svými členy oslovení "bratr" a tykání, ať byl členem pán nebo kmán. V roce 1875, po velikém požáru města založila jednota i hasičstvo a stala se vlastně jeho zakladatelem na Královéhradecku. Proto pozměnila své jméno na "Tělocvično-hasičskou jednotu Sokol". To vydrželo celých 20 let do roku 1895, kdy se hasiči osamostatnili v "Jednotu dobrovolných hasičů v Hradci Králové".
Právě před sto lety roku 1901 byl, po odstranění celé řady předsudků, založen v jednotě ženský odbor, který se později stal největší složkou naší jednoty. Byly to ženy, které se přičinily o to, že Sokol začal přijímat do svých řad žactvo a dorost. V roce 1903 založila jednota loutkařský odbor, který pravidelně každou neděli pořádal svá představení. Od samého prvopočátku až do roku 1948 se jednota účastnila všech okrskových, župních a všesokolských sletů. Sama pořádala každoročně vlastní tělocvičné a kulturní akademie a veřejná cvičení.
Byla organizátorem celé řady sportovních soutěží. Rovněž pořádala oblíbené šibřinky, národní plesy a nedělní taneční čaje. Před 90 lety v roce 1921 vznikla v jednotě vlastní Sokolská filharmonie, která při koncertech Smetanovy "Mé vlasti" byla obsazena až 104 dobrovolnými hudebníky. Dnes je její přímou následovnicí Filharmonie Hradec Králové. V témže roce získala jednota i biografické zařízení a jako první v Hradci Králové začala provozovat kino v Palmové zahradě Grand-hotelu. Rovněž v té době byl založen samostatný pěvecký odbor, který měl dva sbory: smíšený (muži + ženy) a ženský, nazvaný "Sokolice".
Z původního počtu 58 mužů v roce 1866 měla jednota v roce 1930 při otevření této naší sokolovny na Fugnerově, dnes Eliščině nábřeží již 1127 členů, z nich 406 žen. V těchto počtech není vykázána mládež, tedy dorost a žactvo, která tato čísla převyšovala nejméně trojnásobně. Jednota měla i své sportovní oddíly: atletický, nářaďový, volejbalový, basketbalový, lyžařský, plavecký, turistický, tenisový, střelecký a také jezdecký.
Zasloužila se i o založení řady sokolských jednot, z nichž dokonce některé patřily nakonec do župy Denisovy, Jiráskovy a Čížkovy. Měla rovněž svůj vlastní sociální odbor na podporu sociálně slabších. Jeho největší činnost se pak projevila na podzim roku 1938, kdy se staral o utečence z českého pohraničí. Vůbec během 2. světové války členové jednoty projevili své velké vlastenecké cítění.
Velikou ztrátu postihlo jednotu zatčení nejlepších sester a bratří 8. října 1941, kdy němečtí okupanti zastavili činnost Sokola a zabavili jeho majetek. Žádný ze zatčených nepřežil ve vyhlazovacím táboře Osvětim březen 1942, všichni tam během 6-ti měsíců postupně zahynuli. Ve druhé světové válce ztratil královéhradecký Sokol dohromady 56 bratří, sester, dorostu a žactva, kteří položili své životy za naší svobodu a lepší budoucnost nás všech.
Těsně po druhé světové válce zažila jednota největší rozvoj. Celkem čítala v roce 1948 přes 1700 dospělých členů a nejméně dvojnásobný počet mládeže. Bohužel její protikomunistické vystoupení na XII. Všesokolském sletu v roce 1948 zapříčinilo, že ihned po návratu z Prahy do Hradce započal komunisty vytvořený akční výbor, tzv. vyakčňování nejlepších sester a bratří. Tím došlo v jednotě k naprosté likvidaci myšlenek Tyrše, Fugnera, Masaryka a Beneše.
O Sokolu se v nově vytvořené socialistické tělovýchově nesmělo vůbec mluvit. Ještě v roce Pražského jara 1968 jsme se pokusili o obnovu naší jednoty, župy a celé ČOS. Vše však zničil příchod vojsk Varšavské smlouvy a jejich okupace naší vlasti. Došlo i na persekuci těch, kteří se snažili Sokol obnovit. Konečně po dalších 21 letech v roce 1989 padl u nás komunismus a Sokol se mohl opět vzkřísit k novému životu. Naše jednota byla slavnostně obnovena 28. října 1990 při oslavě 60. výročí otevření této naší sokolovny. Dnes má jednota 1450 příslušníků, především mládeže. Má celkem 14 sportovních oddílů a 4 sportovní základny mládeže. Po stránce ekonomické a řízení je jednou z předních v župě i ČOS.